Co přesně to bude? Není toho příliš – kromě klíčů pro utažení konektorů všech kabelů ještě využijete citlivý voltmetr. Není důležité, zda analogový nebo digitální, musí jen udávat hodnoty s přesností pod 0,5 V (viz obrázek).

Volba testovací sady baterií spouštěče závisí na jejich typu. Pro kontrolu stavu nabití budete potřebovat jednoduchý hustoměr, který se s trochou vynalézavosti dá použít na články baterie u tradičních konstrukcí a konstrukcí vyžadujících méně údržby.

Také budete potřebovat něco, čím provedete kontrolu stavu baterie - může to být samotné vozidlo, tester nabití nebo analyzátor.

Některé tyto přístroje potvrzují diagnózu použitím samostatného kabelu, který zavádí napětí baterie přímo do obvodu, čímž se lze vyhnout možné vadné součástce nebo části kabeláže. Tento lákavý postup má ovšem významná rizika.

Chystáte-li se obvod jakkoli uměle propojit, přičemž nezáleží na složitosti zapojení, přečtěte si tato varování:

-    Před zapojením mějte 100% jistotu, že stroj nemá zařazenou rychlost a je zabržděn ruční brzdou. Startování spouštěče motoru bez řidiče na sedadle může být fatální.
-    Ujistěte se, že se motor nemůže rozběhnout. Spínací skříňka musí být v pozici „vypnuto“, ovladač dodávky paliva do dieselového motoru je vypnutý nebo je zamezen přívod paliva. Benzínové zapalování je imobilizováno.
-    Máte-li na sobě plandavé oblečení, držte se od traktoru dál a už vůbec se nenaklánějte nad jeho motor. Náhlé zapnutí startéru by mohlo být smrtící.
-    Upravte vedení tak, aby se žádná negativní (zemnicí) část obvodu mimo koncovky baterie, například kryt koncovky startéru, vnější obal baterie nebo obnažená strana motoru, nedostaly pod vysoký proud. Jiskry pak nevyvolají explozi baterie.
-    Pokud se kabelovou spojkou vyhnete zapalování nebo jiným částem obvodu, nikam tímto drátem nešťárejte. Otestujte pojistky pomocí jejich vlastního přepínače , který je bezpečnější, jistější a po použití se může vrátit do schránky s nářadím.

Obecný pohled na startéry

V obvodu kteréhokoli spouštěče je baterie zdrojem elektrického proudu, uvolňující velký výboj elektrické energie, kterou spouštěč potřebuje pro roztočení motoru. Jakmile elektrická jednotka začne pracovat, alternátor převede mechanickou energii zpátky na elektrickou, aby bylo možné znovu nabít baterii.

Obvody spouštěčů bývají podobné od traktorů až po žací stroje. Velký kabel vede elektrický proud baterie přímo do cívky, kterou ovládá oddělený obvod (viz obrázek).

Hodně výrobců přidává jeden nebo více bezpečnostních vypínačů, blokujících samovolné spuštění startéru, k pedálu spojky, řadicí páce nebo sedadlu řidiče. Tento vypínač by měl pracovat odděleně od převodovky. Jakmile je zajištěna kterákoli bezpečnostní západka (např. se sešlápne spojka traktoru atd.), otočení klíče do polohy „start“ umožní baterii aktivovat systém.

Samotný startér se skládá ze dvou částí, cívky a rotoru (zcela nahoře). Větší jednotky mají cívku zabudovanou na rotoru, u menšího typ Bendix je umístěna odděleně (viz níže).

Cívka je magneticky řízený spínač s vnitřními kontakty, které jsou dostatečně velké na to, aby vydržely startovací proud a nevyhořely. Většinou mívá dvě sady vinutí – vtahovací vinutí pro vedení proudu do střední části jádra cívky a velmi blízké hlavním kontaktům, a přidržovací vinutí pro potlačování tohoto proudu (viz schéma).

Při průchodu závity cívky vytváří elektrický proud silné magentické pole, pohybující kotvou. U startéru s výsuvným pastorkem, vyobrazeného na schématu, tak dojde ke stlačení pastorku proti setrvačníku motoru.

Jakmile se kotva dostane na konec svého záběru, uzavře velké vnitřní kontakty cívky. Některé startéry mají dvě sady, které se uzavírají jedna po druhé. První sada spustí pouze část kotvy startéru, proto se pastorek otáčí pomalu a může se jemně zasunout do věnce setrvačníku motoru.

Jakmile je pastorek v pohybu, další pohyby rotoru uzavřou u druhou sadu kontaktů. Proud se pak dostane i do zbývajících částí vinutí, takže pak startér vyvine plný startovací impuls.

Proud se přes motor vrací zpět do baterie dvěma cestami. Někdy prochází vnější stranou vinutí cívky kolem pólů a vytváří při tom silné elektromagnetické pole. Zbytek jde kartáče do statorového vinutí, přičemž z něj také dělá silné elektromagnety.

Silná magnetická pole kolem takto vytvořených magnetů se navzájem odpuzují, přičemž velmi důrazně pohybují hřídelí rotoru.

Na hřídeli je umístěn pastorek (nahoře). Může se zasunovat dovnitř a ven směrem k ozubenému věnci a je poháněn cívkou. Pastorek má vnitřní jednosměrnou spojku.

Ta přenáší sílu ze setrvačníku, dokud motor nenastartuje. Poté se uvolní, aby zastavila motor pohánějící spouštěč a překonala jeho rychlost. Spojka také vypne tah, pokud motor zaznamená zpětný ráz.

Když se uvolní zapalování, vratná pružina v cívce vytlačí závit ven. Hlavní kontakty se oddělí, pastorek se vysune z věnce setrvačníku pletiva a spouštěč se vypne.

V zemědělství jsou běžné tři typy startérů:

-    Spouštěč s výsuvným pastorkem, prezentovaný v tomto článku. Kdysi byl výhradním vybavením dieselových motorů, překonaly ho konstrukce s převodovkou.
-    Spouštěči systému Bendix bývají většinou vybaveny benzinové motory. Pracují na stejném principu jako pre-engaged varianta, ale využívají fyzicky oddělené cívky. Spirálová převodovka na hlavní hřídeli zasunuje pastorek do setrvačníku motoru, když se spouštěč začíná točit.
-    Využití startérů s převodovkou stoupá u benzinových a naftových motorů. Dosahují vysokého točivého momentu při kompaktní a relativně lehké konstrukci. Většinou jsou založeny na konstrukci s výsuvným pastorkem, mohou používat spíše permanentní než elektrické vnější magnety. Vysoký výkon (síla), pocházející z rychle rotujícího motoru se násobí i snižuje v planetové převodovce na hlavní hřídeli. Princip startéru je jinak stejný.

zdroj: fwi.co.uk