Cizinci poskytovali levnou pracovní sílu ve stavebnictví, sociální péči nebo cestovním ruchu, u odborných profesí mírnili nedostatek kvalifikovaných lidí v technických oborech. Teď se ale stroj zasekl. Vlny bankrotů se rozlévají po světě a se zakázkami pro firmy mizí i práce pro migranty.

Mnoho zemí přehodnocuje své pobídkové programy. Španělský plán pro "dobrovolný návrat" nabízí přistěhovalcům, kteří odjedou ze země, desítky tisíc eur. Většina migrantů však vyčkává. Vědí, že v rodné zemi jsou jejich šance uživit se ještě menší.

Krize ale chování migrantů ovlivňuje. Podle organizace Migration Policy Institute se dosavadní poměrně rychlý přírůstek cizinců v USA zastavil. Podobné zprávy přicházejí i z Evropy. Migrační toky do bohatých zemí světa ale asi jen tak nevyschnou. Podle odhadů OSN přibližně 3 % světové populace zkouší najít obživu v jiné zemi, než se narodili. Aktuálně je to přes 200 milionů lidí. Přibližně 5%přistěhovalců vyhání z domova režim, válka či živelní katastrofa, zbytek nouze.

Otevřené brány vyspělých států přinášely užitek i ekonomice zemí, odkud migranti přišli. Lidé pracující v zahraničí podporují příbuzné, kteří zůstali doma. Jen v roce 2007 poslali migranti 251 miliard dolarů do rozvojových zemí. Je to trojnásobek veškeré mezinárodní pomoci těmto zemím.

Evropa balancuje na hraně ochranářské politiky, která odráží strach obyvatel ze ztráty zaměstnání a z konkurence levné pracovní síly. Z dlouhodobého hlediska by ale měl převážit pozitivní přístup k migraci. Očekává se, že v roce 2050 bude v Evropě žít dvakrát více důchodců než mladých lidí a sníží se podíl produktivního obyvatelstva. Bez podpory ze zahraničí se Evropa neuživí.

Zdroj: Lidové noviny