Ty malé někdy v nerovném souboji se stavebními "mamuty" diskriminuje už jen to, že nemají na kontě zakázky v hodnotě stamilionů. "Velké firmy už se zabývají i akcemi kolem tří milionů korun, to nebývalo. Projevuje se to při soutěžích o zakázky, kdy to cítíme," řekl Lubomír Nerad ze stejnojmenné stavební firmy z Telče.

Jeho firma dává práci třiceti lidem a cítí ekonomický tlak přes to, že nepatří zdaleka k nejmenším. K největším firmám nejen v kraji, ale i v celorepublikovém srovnání patří jihlavská akciová společnost PSJ se 450 zaměstnanci.

Její mluvčí Miroslav Fuks výše nastíněný trend potvrzuje. "Jdeme více i do menších zakázek. I do zakázek státu a městských samospráv, které loni ve firmě tvořily jen osm procent. Letos jich bude pravděpodobně více," řekl.

Velké firmy kompenzují výpadek zakázkami mimo region i republiku, například v zemích na Východě typu bývalého Sovětského svazu, kde teprve přichází stavební boom a trh zatím nepodléhá otřesům.
Drobní stavbaři berou v regionu, co se dá. "Každý rok jsme dělali až čtyři hrubé stavby rodinných domů, letos nemáme žádnou, lidi šetří. Děláme zateplování, fasády, tam jsme to zatím nepocítili," řekl Miroslav Blažek, který dělá stavební práce na Brodsku. "Je to dva týdny: měli jsme dělat hrubou stavbu rodinného domu, vzala nám to větší firma. Už berou i malé zakázky," řekl majitel stavební firmy Roman Holemý z Moravce.

Problém není podle něj v nabízených cenách, ale stavebník více zvažuje, komu svěří peníze a větší firma automaticky budí větší důvěru. "Ceny držíme stejné jak velké firmy, nabízíme i nižší, ale lidi mají u větší firmy asi pocit větší jistoty. Cítíme to zhruba od podzimu," řekl Holemý. "Malí živnostníci se do výběrových řízení už ani nehlásí, protože nemají šanci - větší firmy vždycky vyhrávají," řekl osmatřicetiletý zedník z Jihlavy, který si nepřál být jmenován.

Stát vyřazuje menší firmy ze hry sám - například z výběrového řízení na nové sídlo Národního památkového ústavu v Telči byly předem vyřazeny firmy, které loni neprovedly zakázku v hodnotě nejméně 150 milionů. "Malým firmám se to nemusí líbit, to chápu, ale pro nás je to záruka, že jsme schopni dodržet kritéria a termíny stavby," řekl šéf krajského Národního památkového ústavu Libor Karásek.

Telčský stavitel Lubomír Nerad kritizuje, že někdy jsou velké firmy úspěšné ve výběrových řízeních i když nenabídnou nejlepší cenu. "Když to zjednoduším: když jste v minulosti nepostavil mrakodrap, tak už ho ani nikdy nepostavíte, přestože máte praxi a zkušenosti, protože k té stavbě vůbec nedostanete šanci," řekl Nerad.

Stavební výroba na Vysočině už loni výrazně zpomalila ve srovnání s roky předchozími i v porovnání s jinými kraji. "Zakázek je málo, zájemců mnoho, konkurence je obrovská," řekl Fuks. Méně se staví v průmyslu, takřka se zastavila výstavba bytů, lepší je zatím v kraji jen situace na stavbách a opravách silnic.

Loni v kraji podle statistických ukazatelů celková stavební výroba (zahrnující i stavby silnic) ve srovnání s předchozím rokem poklesla sice jen o desetinu procenta, ale ve většině krajů se naopak zvýšila, takže celorepublikový průměr činí nárůst 6,5 procenta. Stejně nepříznivá situace i v Plzeňském a Ústeckém kraji.

Stavební "mamut" PSJ loni prostavěl na Vysočině jen čtvrtinu své roční produkce - a to ještě bylo podle Fukse výjimečně mnoho. "Bylo to unikátní, protože loni jsme stavěli logistické centrum u Stránecké Zhoře za 540 milionů, to byla největší zakázka na území kraje v historii firmy," řekl Fuks.

Zdroj: MF Dnes