Od března do června stouply počty lidí, kteří musí třeba v pátek zůstat doma, více než dvojnásobně na 6101. Žádosti o úpravu pracovní doby si už podalo 128 firem. Ve skutečnosti však půjde o mnohem vyšší počty lidí, protože úřady práce evidují pouze podniky, které nemají odborové organizace.

Některé firmy hledají možnost, jak ušetřit ještě víc. Prostřednictvím úřadu práce posílají pracovníky na školení a přispívají na jejich vzdělávání pouze polovinu mzdy. "Lidé jsou pak lépe uplatnitelní na trhu práce. Kdyby nebyla krize, nejspíš by firmy zaměstnance na školení vůbec neposlaly," uvedl ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl.

Firmy podvádějí při získávání dotací na školení Na druhou stranu jsou tací, kteří se snaží podvádět. Jeden jednatel podal na svoji firmu návrh na insolvenční řízení a požadoval po úřadu práce, abymu vyplatil ušlé tři měsíční platy, tedy třikrát 200 tisíc korun. Další nejmenovaná firma si zažádala o příspěvek 340 tisíc korun na proškolení svého jednatele a ředitele v jedné osobě. "Chtějí si z toho udělat dojnou krávu. Český člověk vymyslí úplně všechno," uvedl Klimpl.

Z pohledu míry nezaměstnanosti je na tom stále nejlépe průmyslové Pardubicko, ačkoliv lidí bez práce každý měsíc přibývá o další desítky. Nicméně sezonní práce pomohly Svitavsku. Za měsíc červen se tam snížila míra nezaměstnanosti pod 11 procent. Na Pardubicku stále mírně roste míra nezaměstnanosti a za poslední měsíc převýší pětiprocentní hranici.

"Foxconn začíná přemísťovat administrativu do Kutné Hory. Někteří zaměstnanci nebudou chtít dojíždět a ve firmě skončí," řekl Klimpl.

Podle něj ještě hospodářská krize na české pracovníky nedolehla natolik, aby byli ochotní vzít každou práci. Cizinci jsou proto stále důležitou oporou firem. I když se jejich počet v kraji od prosince snížil z přibližně 16 700 osob na 10 400.

Ukrajinci pracují zejména ve stavebnictví či zemědělství, Vietnamci a Mongolové v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. "Český člověk si vybírá a některé práce jsou pod jeho úroveň. Bez cizinců by zaměstnavatelé stávající výkony nezajistili," řekl Klimpl.

Rostoucí nezaměstnanost pomáhají v některých regionech snižovat sezonní a veřejně prospěšné práce. Od ledna do května v režimu veřejně prospěšných prací pracovalo 619 lidí, což s ohledem na poslední stav nezaměstnaných lidí představuje velmi malý díl. Na konci května úřady práce evidovaly téměř 22 tisíc lidí bez práce.

Dlouhodobě nezaměstnaným nově pomáhá takzvaná veřejná služba. Ve prospěch obce zdarma odpracují 20 hodin, a pokud chtějí vyšší sociální dávky, pracují 30 hodin. Nabídka není povinná a obce ji zavádějí pomalu. Už se pro ni rozhodly radnice v Přelouči, Chvaleticích nebo v některých pardubických obvodech.

Větší nezaměstnanost však naopak mohou zařídit krachy některých firem. V regionu už jedna firma nedávno skončila v konkurzu a v nejbližší době zaměstnanci dalších pěti firem podají návrh na insolvenční řízení, aby dostali nevyplacené mzdy.

V červenci skončily v konkurzu bavlnářské závody Perla z Ústí nad Orlicí. Zaměstnanci ještě předtím podali návrhy na několik insolvenčních řízení.

Ekonomický ředitel Vladimír Berka nepovažuje stávající situaci za problém. "Firma může být v konkurzu a vyrábět. Problémy se zákazníky nemáme. A kolik bylo insolvenčních řízení? Já to nesleduji. Podávali je zaměstnanci, kteří odešli většinou sami z vlastní vůle. Stálí zaměstnanci dostávají výplaty pravidelně," řekl Berka.

Perla už byla v insolvenčním řízení několikrát, další menší podniky z kraje by měly přibýt. Jde o společnost GR Služby, KLK stavební, Urban Air a Gescom Enterprise.

Zdroj: MF Dnes