Tento propad ale z větší části nahrazuje stoupající prodej v Česku. "Mimo jiné přibývá radnic, které nechávají předláždit náměstí či pěší zóny, a to hlavně díky evropským dotacím," řekl ředitel podniku Zdeněk Knedla.

Granit Lipnice těží a zpracovává kámen. Vyrábí i dlažební desky, schody či obklady do budov. "Na českých trzích žádný propad necítíme, spíš obráceně. Teď v sezoně jedeme naplno na tři směny, abychom stíhali výrobu," popsal Knedla. Díky tuzemské poptávce přijala firma letos deset lidí; nyní má 190 zaměstnanců. Dlažebních kostek se v podniku ročně vyrábělo i 26 tisíc tun, většina pro německé odběratele. Letošní výroba se bude pohybovat do 24 tisíc tun.

Lipnického zpracovatele žul a pískovců zatím nepoškozuje ani útlum v českém stavebnictví. "To je dáno setrvačností - jako kameníci se účastníme staveb, až když se dodělávají," vysvětlil ředitel. Podotkl, že je ale otázka, jaký bude pro firmu příští rok.

Společnost Granit Lipnice funguje jedenáct let. Nejprve navázala na těžbu a zpracování žuly v Lipnici a zaměstnávala 75 lidí. Teď provozuje pět lomů - tři na těžbu žuly na Vysočině a dva pískovcové na severu Čech. Má dva zpracovatelské závody, v nichž se používají i počítačově řízené stroje.

Roční obrat podniku stoupl od jeho vzniku pětkrát na loňských asi 150 milionů korun.
Výroba kostek teď podle Knedly spíš ustupuje, převažuje produkce kamenných desek. Boom ve výrobě kostek v Česku nastal zkraje 90. let minulého století, a to kvůli poptávce ze zahraničí. Někteří lidé prý považovali takový export za drancování lomů. Podle Knedly se ale na kostky zpracovává materiál, který předtím končil jako odpad na haldách.

"Většina ložisek kamene v republice je hodně tektonicky porušena, výtěžnost bloků vhodných k řezání na desky je poměrně malá - dá se použít maximálně deset až dvacet procent těžené suroviny," vysvětlil ředitel. V Lipnici se žula těží po staletí. Největší rozmach nastal mezi světovými válkami, kdy v tamních lomech během sezony pracovalo i 2 000 kameníků. Pak byl ale kámen ze staveb vytlačován betonem. V nynějším povoleném dobývacím prostoru u Lipnice jsou zásoby žuly ještě na asi půl století. Podle Knedly však podmínky kamenické výroby kazí v celé Evropě levné dovozy méně kvalitního kamene z Číny.

Zdroj: MF Dnes