Litevská ekonomika se propadá hlouběji, než ve svých nejčernějších předpovědích předpokládali analytici. Podle tamního statistického úřadu klesl ve druhém čtvrtletí litevský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 22,4 procenta, což je nejhorší výsledek ze všech členských zemí Evropské unie.

Analytici, kteří odpovídali v anketě agentury Reuters, sice předpokládali, že se propad HDP ještě prohloubí, ale nečekali tak špatná čísla. V průměru předpovídali pokles jen o 16,7 procenta.
Ekonomové, které oslovila agentura Bloomberg, čekali o něco horší výsledek, ale i oni počítali v průměru maximálně se 17,7 procenta.

Ještě v prvním čtvrtletí byl přitom propad litevského HDP pouze 13,3 procenta. Za celé první pololetí litevská ekonomika meziročně klesla o 18,1 procenta a v reálném vyjádření její výkonnost dosáhla 43,4 miliardy litů (asi 320,7 miliardy Kč). Největší propad zaznamenalo stavebnictví a výroba v průmyslu. Podle další statistiky poklesl v červnu i maloobchodní obrat, který meziročně ztratil čtvrtinu. Litevské ministerstvo financí počítá pro letošní rok s celkovým poklesem HDP o 18 procent po loňském tříprocentním růstu.

Podle prezidentky Litvy a bývalé komisařky pro finanční plánování a rozpočet Dalie Grybauskaiteové, která nastoupila do funkce v polovině letošního července, jsou výsledky HDP v druhém čtvrtletí vážným signálem, který ukazuje, jak se ekonomika rychle zmenšuje. Dodala, že za to může ekonomická bublina z minulých let, která v důsledku krize splaskla. "Ekonomika byla posílena uměle, proto jsme nyní svědky zhroucení virtuální bubliny. Vláda dělá vše pro to, aby mohla řídit nebývalý ekonomický pokles. Třetí čtvrtletí bude určitě lepší než to druhé," popsala Grybauskaiteová.

Problémy mají i ostatní pobaltské státy Špatně na tom však není pouze Litva, ale i sousední Lotyšsko a Estonsko. Ekonomiky pobaltských států se zhroutily navzdory tomu, že ještě v devadesátých letech bylo tempo jejich hospodářského růstu rekordní. Nyní mají podle vyjádření Světové banky z 22. června největší propady ze všech rozvíjejících se regionů.

Litva musela, stejně jako sousední Lotyšsko, omezit rozpočtové výdaje, aby deficit rozpočtu dál nenarůstal do nekontrolovatelných rozměrů. Na rozdíl od svého souseda však Litva oznámila, že situaci zvládne i bez pomoci Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Lotyšské vládní strany se v pondělí dohodly s MMF na nových podmínkách, které zemi umožní čerpat pomoc ve výši 195 milionů eur. Kromě toho Lotyšsko získalo další půjčku od Evropské unie ve výši 1,2 miliardy eur.

"Dohoda s MMF (v případě Lotyšska) by měla trh uklidnit. To ale nemusí trvat dlouho, pokud se bude recese dál zhoršovat a čísla z Litvy potvrdí, že to tak opravdu může být," poznamenal analytik finančního ústavu Danske Bank Lars Christensen.

Zdroj: Lidové noviny