Před sedmi lety zatopila povodeň v Olešnici na Blanensku přes sto domů a v okolních obcích způsobila škody dosahující šedesáti milionů korun. I přes pět postavených hrází se obec ocitla za čtyři roky znovu pod vodou. Další zábrany proti záplavám se postavit nepodařilo.

"Plánujeme vybudování dvou nádrží mezi Crhovem a Olešnicí, které mají srazit případnou povodňovou vlnu. Žádost o dotace už leží šest let na ministerstvu zemědělství," povzdychl si olešnický starosta Zdeněk Peša.

S přípravou protipovodňových opatření mají starosti i v Podhradí nad Dyjí na Znojemsku. Malou obec poničily povodně opakovaně, nejvíce při rychlé červnové záplavě před třemi lety. "Máme územní rozhodnutí, ale všechno se zkomplikovalo. Projekt znovu posuzuje ministerstvo zemědělství," uvedl starosta Petr Čálek. Nové kolo posuzování schváleného projektu představitele obce překvapilo. "Zatím se nic jiného neděje. Kdy bude posuzování hotovo, také nevíme," uvedl starosta.

Na vzniku staveb proti povodním se podílejí Povodí Moravy, obce, kraj i ministerstvo. Jejich spolupráce vázne. Povodí Moravy upravuje toky a staví hráze, obce podávají žádosti o dotace a stát je uděluje. Obce si však stěžují, že nemají od státu dost peněz. Podle kraje žádosti zpomaluje ministerstvo zemědělství. Ministerstvo zase tvrdí, že práce zpomalují obyvatelé.

"Projekt vázl. Zejména po povodních v roce 2006. Vláda tehdy vyčlenila deset miliard korun na protipovodňová opatření, jenže na jižní Moravě od té doby nevznikla žádná stavba. Jedna už přitom mohla stát například v Podhradí na Znojemsku, pokud by se tomu vedení věnovalo," obvinil bývalé radní kraje nynější hejtman Michal Hašek. Jeho předchůdce Stanislav Juránek nečinnost popírá a pomalý postup připisuje Povodí Moravy. "Ve všech městech a obcích v kraji, které záplavy zasáhly, jsme učinili opatření. Například Hevlín na Znojemsku má ochrannou hráz. Pomalé je Povodí, nedodržuje termíny," tvrdí Juránek.

Povodí Moravy odkazuje na složitost prací a velikost ohrožené oblasti. "Žádné projekty jsme nezrušili. Máme jich ale víc a není to jednoduché," řekl Ladislav Juříček z Povodí Moravy.

Dalším důvodem pomalého stavění ochranných zařízení je podle Haška špatná spolupráce s ministerstvem zemědělství. "Za poslední tři roky se nestavělo hlavně kvůli neochotě majitelů pozemků k jednání o výkupu," podotkl mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Podle něj chtějí vlastníci moc peněz, vznik nových hrází blokují i dědická řízení. Kvůli tomu ministerstvo prosadilo novelu, která vykupování pozemků zjednoduší.

Ekologové navrhují ještě jiné řešení. "Stát se drží tradičního přístupu, který spoléhá na kapacitu koryta potoků a řek. Opomíjí moderní přístup, jenž nechává řeku v určitém území volně rozlévat. Povodeň se pak zpomalí a voda se pročistí od unášených nečistot," podotkl vodohospodářský expert z Hnutí Duha Zdeněk Poštulka.

Zdroj: Brněnský deník