Zemědělci na Žďársku: Jsme na dně, ale stát to nezajímá
20.9.2009 0:00:00
|
|
Aktuality
Z polí zmizely lány obilí, řepka i brambory. Na jejich místo nastoupily těžké stroje a farmářům se na čele začínají objevovat vrásky a na jazyku otázka: Co vlastně pěstovat, když nic nevynáší?
reklama
Jednou z mála plodin, které odborníci dávají šanci, je řepka olejka, jejíž výkupní ceny jsou v porovnání například s obilím mnohonásobně vyšší. "Řepku jsme pěstovali vloni, a budeme i letos. Vyplatí se, " říká místopředseda Družstva Heřmanov Ondřej Nagy. Dle jeho slov je však i v jejím případě potřeba hledat přímou úměru mezi výkupní cenou a vloženými náklady. Plochy osázené žlutými květy se navíc nemohou rozrůstat donekonečna. Plodiny se na polích totiž musí střídat.
Mák a bioplyn
Určité perspektivy skýtá podle farmářů na Žďársku i mák, jehož pěstování je výhodnější než většina plodin typických pro tuto oblast. "Odbytové ceny máku se skutečně pohybovaly kolem šedesáti korun za kilogram, " připustil Jan Petrlík, předseda ZP Ostrov v Ostrově nad Oslavou, ale zároveň skepticky dodal, že když bude každý z tohoto důvodu plodinu sázet, poptávka po ní se sníží včetně výkupní ceny. "Je to začarovaný kruh. Podle mého názoru v současnosti neexistuje rostlina, na které se dá vydělat, " posteskl si Petrlík. Zajímavou alternativu, avšak s mizivou budoucností, vidí v máku i předseda představenstva společnosti Proagro Radešínská Svratka Jaroslav Michal. Ten však momentálně sází především na kukuřici, jetel trav a traviny. "O katastrofické situaci v zemědělství se stále jen mluví a nikdo s ní nic nedělá, " stěžuje si Michal s tím, že je čas vzít osud do vlastních rukou a nějakým způsobem se zachránit. Pomyslný záchranný kruh, který by měl radešínské udržet nad vodou, je výstavba bioplynové stranice. První uvedou do provozu již v listopadu, o druhé uvažují v projektu na rok 2010. "Realizaci stanice podmiňujeme už nyní velikost osevní plochy obilovin i brambor, " pokračuje předseda. Z tohoto důvodu také letos osázeli obilí na ploše o 900 hektarů menší, u brambor pak o 100 hektarů.
Ztráty i na mléku
Podle Českého statistického úřadu nemají na růžích ustláno ani zemědělci zaměřující se na chov dobytka. Podle zmiňovaného úřadu totiž došlo v prvním pololetí roku 2009 k meziročnímu poklesu v živočišné výrobě - na mase o 10, 8 procent, na nákupu mléka o 5, 2 procenta. "To jsou ty nejhorší ceny od revoluce, které pamatuji, " zlobí se Jan Petrlík s tím, že na mléku vydělávají jen obchodní řetězce. Že není zemědělství výnosným byznysem, se projevilo i na platech. "Naši zaměstnanci dostávají o dvacet procent nižší mzdu než v roce 2008, " poznamenal se smutkem v hlase Jaroslav Michal. "Zaměstnáváme devadesát lidí, kteří se starají o 2500 hektarů půdy a téměř tisícovku krav. Navíc chybí i peníze na krmivo, " dodal Michal. Důsledkem je snižování počtu kusů v chovu, o omezování přídělů krmiva vedoucího ke zhoršení zdravotního stavu zvířat nemluvě.
Zdroj: Žďárský deník