A tak zatímco druhý žadatel z Pardubického kraje o velkorysou dotaci, Litomyšl, předal před týdnem žádost o peníze a čtyři bedny dokumentů na ministerstvo kultury, hřebčín v Kladrubech stojí stále na startovní čáře. Projekt, který měl přinést do hřebčína téměř jistých 300 milionů korun, totiž krachuje.
"V letošním roce žádost o získání peněz neproběhne, předpokládáme podání žádosti v roce 2010, případně ještě o rok později. V současnosti hledáme cestu, jak dotace do hřebčína dostat," řekl Ondřej Veselý z odboru komunikace ministerstva zemědělství. O peníze totiž nemůže zažádat samotný hřebčín, protože je státním podnikem. A tak si ministerští úředníci už dva roky marně lámou hlavu, jaký spolek či společnost založit, aby peníze z Evropské unie do hřebčína přitekly.

"Pro přidělení dotací je nutno splnit řadu náležitostí, mimo jiné mít zpracovanou projektovou dokumentaci. Aby tato dokumentace mohla být uznatelným nákladem, musí ji zadat příjemce dotace. Vzhledem k -tomu, že v Kladrubech dosud nebyla založena obecně prospěšná společnost ani příspěvková organizace, příjemce peněz stále není," řekl pardubický krajský radní Jan Tichý.

I on si myslí, že získání evropských peněz se pohybuje v oblasti teorie. "Vše záleží na rychlosti zakladatele hřebčína, což je ministerstvo zemědělství. Pardubický kraj udělal pro zdárný průběh maximum. Například nad rámec svých povinností poskytl hřebčínu čtyřmilionovou dotaci na zaměření areálu," řekl Tichý.

Kladrubskému hřebčínu navíc o pověstný parník ujíždějí projekty, které mají za cíl podporu památek z jednotného balíku peněz. Z šestnácti projektů, které se mají o peníze ucházet, je hřebčín v přípravě na jednom z posledních míst.

Ředitel hřebčína Jaroslav Dražan však tvrdí, že projekt obnovy zpracován je, že stačí vytvořit organizaci, která o peníze požádá.

Zdroj: Mladá fronta Dnes